Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Když jsem vybíral mezi výročími F. A. Šamana a Fráni Šrámka, přednost dostal prvně jmenovaný, byť jde o literáta patřícího výhradně své době. František Erik Šaman, vlastním jménem František Schamann, se narodil 13. února 1889 v Josefově. Kořeny jeho rodu však hledejme na Humpolecku, které později rád navštěvoval. Vzdělávat se začal v Hradci Králové. Zdejší vyšší reálku navštěvoval v letech 1900 - 1904. Poté nastoupil do kadetní školy. Sloužil v  Českých Budějovicích, Čáslavi, Litoměřicích a Dubrovníku. Za první světové války se dostal do Vídně, Srbska, Haliče a na italskou frontu. Na podzim 1918 zběhl do Prahy. Mladé republice pomáhal jako vojenský odborník v Národním výboru. Získal místo na Ministerstvu národní obrany. S funkcí vrchního účetního rady v Nejvyšším kontrolním úřadu se rozloučil na vlastní žádost roku 1929.
Odešel do předčasné penze. Změnil jméno Schamann na vlastenečtější a údernější Šaman a vrhl se do literatury. Rozsah jeho zájmů je pozoruhodný. Psal romány, divadelní a rozhlasová dramata, reportáže, knihy pro mládež. Stoupenec naturalismu věnoval pozornost zvláště společensko-kritickým a psychologickým otázkám, což prozrazují názvy próz Oltář všedního člověka, Můj kamarád Pánbůh, Svatý Fábera, Tělo člověka, Tanec vykoupeníaj. Největší ohlas získal příběh z pražské periférie Dělník Závada (1937). Román Moje ruce byl odměněn v literární soutěži. Dějištěm titulu Bílá věž je pochopitelně Hradec Králové. Dětem byly určeny Veselé příhody tří kluků.
Se zajímavým nápadem přišel roku 1938. Rozhlasovou hru Neviditelný most, drama nevidomého muže a nevěrné ženy, pojal jako tzv. "divadlo pro slepé". Šaman s ní zvítězil v soutěži firmy Philips, titulní roli ztvárnil slavný Eduard Kohout. Taktéž jeho původní divadelní kusy měly relativní úspěch, uveďme Prvních 150 dní nebo Na jedné lodi(s rozkošným dovětkem "Vhodná hra ke slavnostním příležitostem"). Těsně před smrtí pronikl i do "zlaté kapličky", tedy do Národního divadla. Roku 1941 sehrála naše první scéna 11 představení Šamanova Slunečného dne. Hvězdnému obsazení vévodili  Leopolda Dostalová, Marie Glázrová, Karel Höger nebo Jaroslav Průcha. V uměleckém suterénu jeho tvorby zůstalo nezdařené filmové libreto Srdce v celofánu(1939). František Erik Šaman zemřel 18. 1. 1942 v Praze.

VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ