Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Pochází-li někdo z Hrubé Vrbky na Hodonínsku, stane se z něj obvykle znamenitý lidový muzikant, jako například vynikající folklorní zpěvák Luboš Holý.  Vladimír Matoušek (*22. 6. 1900) byl však synem učitele. Podle rodinných plánů tedy začal studovat pedagogiku v Hodoníně. Už tehdy se ale zajímal o loutkové divadlo. Působil v souboru R. Livory. Když se stal „hotovým“ kantorem, založil v Břeclavi vlastní pimprlový ansámbl.
 
Nejprve hlavně sbíral zkušenosti. Snažil se sledovat kolegy, také ze zahraničí. Zpočátku vycházel z klasiků. Jako obdivovatel E. F. Buriana však prosazoval moderní formy. Pečlivě domýšlel úlohu zvuku i světel. Používal jazzový doprovod, lyrické texty, voice-bandovou recitaci. Netradiční bylo představení pro dospělé (Kde je ta naše písnička česká). Ve třicátých letech se spolupracovníky provozoval pro tento druh divadla tituly opravdu pozoruhodné (Kvapil: Princezna Pampeliška, Molière: Směšné preciózky, Erben: Svatební košile, Thákur: Poštovní úřad). O Matouškovi se v odborných kruzích začalo mluvit s uznáním. Pak bohužel přišla okupace Československa.
 
Matoušek se přesunul do Zlína a pokračoval za ztížených podmínek v práci. U publika uspěl s pásmem Zpěvy domova, které obsahovalo lidové písně a verše našich básníků. Po osvobození se přesunul do Brna. Byl pověřen úkolem vytvořit zde experimentální loutkovou scénu. Dostala jméno Radost. Prvním představením (1947) byla pohádka Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Do dvou let se Radost profesionalizovala. Sklízela sukces u veřejnosti kritické i divácké. Vladimír Matoušek vedl soubor až do roku 1954, kdy odešel na odpočinek.
 
Ten však netrval dlouho. V osmapadesátém si na něj vzpomněli, když bylo třeba připravit otevření stálé loutkové scény v Hradci Králové. Ta pod názvem Východočeské loutkové divadlo zahájila činnost o rok později hrou Kouzelné pantoflíčky v jeho režii. Sedm let stál Vladimír Matoušek v čele divadla. Předával mladým zkušenosti, režíroval, objevoval talenty (režiséři J. Středa nebo M. Vildman). Roku 1965 odešel definitivně. Jeho nástupcem se stal Jan Dvořák.
 
Vladimír Matoušek zemřel v Hradci Králové 30. 10. 1977.
  
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ