Kalendárium akcí
Doporučujeme #kulturní akce
ADOLF ČERNÝ
Ve volném čase pilně navštěvoval milovanou Lužici. Největší koncentrace původních obyvatel zůstala v okolí města Budyšín (Bautzen). Černý pronikal do tajů jazyka, poznával dějiny, sbližoval se s tamní inteligencí, angažoval se proti germanizaci. Výsledky bádání v oblasti folklóru předložil české veřejnosti v Dodatcích k textům lidových písní. Přispíval do Slovanského sborníku, Zlaté Prahy, Světozoru, Národních listů. Roku 1898 založil časopis Slovanský přehled. Šéfredaktorem byl s přestávkami více než dvě desetiletí. Cestoval i do dalších oblastí obývaných Slovany. Jejich komunitu objevil dokonce poblíže italského Udine. Na pražské univerzitě od r. 1901 zájemcům zprostředkovával výuku polštiny, lužické srbštiny a později také srbochorvatštiny. Je autorem mnoha literárních překladů ze slovanských jazyků do češtiny a naopak. Často je vydával vlastním nákladem. Důležitou roli sehrály zejména práce Lužice a Lužičtí Srbové a Slovanstvo za světové války. Spoluzaložil spolek českých přátel Lužice, prorocky ovšem odmítaje všeslovanské utopie.
"Druhý", básnický život vedl jako Jan Rokyta. Jméno si vybral na počest kněze, který žil v Litomyšli v 16. století. Zejména zpočátku se věnoval osobní, spirituální, případně přírodní lyrice (Když se připozdívá, Světla a bludičky, Za Kristem, Pouta a peruti). V Černého - vlastně Rokytově - bibliografii nalezneme též odvážné Balkánské zpěvy, román ve verších Prokop Rybář či vlastenecký Zpěvník pozdního husity. Zrod samostatné republiky přivítal sbírkou Písně osvobozeného otroka. Jednotlivá čísla knížky (Den radosti, Masarykovi Osvoboditeli, Štefánik) často zněla i při oficiálních akcích. Jako znalec slovanské problematiky se účastnil mírové konference v Paříži. Své schopnosti uplatňoval na Ministerstvu zahraničních věcí a čs. velvyslanectví v Polsku.
Roku 1927 odešel do důchodu. Přesto dál pilně psal: Prezident Osvoboditel, Věrní a odhodlaní, Nové písně osvobozeného otroka. Už v Národním albu, vydaném roku 1899, byl vybrán mezi 1 000 nejvýznamnějších Čechů 19. století. Člen České akademie věd a umění, Slovanského ústavu, doktor honoris causa univerzit v Praze, Krakově, Bělehradu či Sofii skončil pozemskou pouť 27. prosince 1952 v Praze. Čestného občana Hradce Králové připomíná pamětní deska na Kavčím plácku čp. 1.
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ
Všichni dobří rodáci
ANNA MACKOVÁ
Proslulý Krvavý román věnoval Josef Váchal Anně Mackové, nepřítelkyni špatné četby. Dokonce tam svoji družku zpodobnil v postavě s mazlivým příjmením Kocourková. Kdo byla žena, která s ním spojila na padesát let svůj život?
VÁCLAV BAUMANN
Málokdo z nás asi prožil v životě tolik dobrodružství jako Václav Baumann. Narodil se 24. srpna 1916 v Jaroměři, dětství a mládí prožil v Holicích.
MOŘIC PÍCHA
Když se Mořic Pícha narodil, kalendář ukazoval 18. duben 1869.
Tiskové zprávy
Do Klicperova divadla zavítá Barbora Poláková
V neděli 1. prosince se v Klicperově divadle uskuteční koncert Barbory Polákové v rámci jejího připravovaného turné Něhy.
KreatFest nabídne praktickou inspiraci, tvořivost, umění a vzdělávání
Druhý ročník festivalu kreativity a kreativního učení proběhne v Hradci Králové od 9. do 11. května. Festival KreatFest nabídne bohatý třídenní program složený z workshopů, diskusí, sdílení a tvoření rozprostřený po tvůrčích i vzdělávacích institucích v Hradci Králové. Návštěvníci tak zavítají do knihovny, Centra kreativního muzejnictví, Centra uměleckých aktivit, ale taky Bajkazylu.
Hudebně-švestkový festival Vizovické Trnkobraní letos v novém termínu oznamuje kompletní program s Rybičkami 48, Divokým Billem a novinky v programu i komfortu
Moderátor Libor Bouček, stand-up Matonohy či Pavláska, travnatá zóna, zastřešené sezení