Kalendárium akcí
Doporučujeme #kulturní akce
JAN URBAN JARNÍK
Po rozdělení pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity r. 1882 se stal mimořádným profesorem na její české větvi, 1888 pak řádným. Vykonával funkci ředitele románského semináře, byl členem zkušební vědecké komise pro učitelství. Znovu si zajel do Paříže, ovšem největší pozornost věnoval rumunštině a Rumunům. Několikrát do jejich země zavítal. Oblíbil si Sedmihradsko, kam v té době přibyla řada českých vystěhovalců. Tamní kulturu obohatil mj. překladem románu Boženy Němcové Babička (vyšla pod názvem Bunica) a již zapomenuté knížky kněze Františka Pravdy Vojáček nováček. Do českých i rumunských periodik přispěl mnoha popularizačními články (Listy z cest filologa, Národní písně a popěvky ze Sedmihradska, Vzpomínky na pobyt mezi Rumuny) i knihami (Rozmluvy s raněnými vojíny rumunské národnosti). Dokonce se účastnil jednání o navázání diplomatických styků mezi Československema Rumunskemroku 1919 a setkal se s královským párem. Mezi objekty svého zájmu zahrnul rovněž výše zmíněnou albánštinu (Příspěvky ku poznání nářečí albánských). Jeho hlavním zájmům se poněkud vymyká práce Dvě verse starofrancouzské legendy o sv. Kateřině alexandrijské.
Snažil se podporovat chudé žáky, získal přezdívku „otec studentů“. Později zintenzívnil svou letitou činnost ve zkrášlování obcí. Potštejn se díky němu stal žádanou destinací pro dovolené jeho pražských kolegů. Roku 1904 stanul v čele Svazu českých okrašlovacích spolků v Království českém, na jehož vzniku se významně podílel. Program shrnul v brožuře Podstata, cíl a organisace okrašlování, hlavně po stránce národohospodářské a esteticko-výchovné. Svaz úspěšně fungoval až do násilného rozpuštění r. 1951. Byl řádným, popřípadě čestným členem spousty spolků českých, rakouských, francouzských a samozřejmě rumunských. Zevrubně zpracované heslo měl v Ottově slovníku naučném. O jeho práci často referovaly Národní listy. Napsal několik autobiografických črt, například Jak jsem šel na studie, Kus ze života chudého českého studenta ve Vídni, Cesta, kterou jsem šel. Syn Hertvík pokračoval v otcových šlépějích a stal se také romanistou. Druhý potomek Vojtěch byl významným matematikem.
Prací naplněný život Jana Urbana Jarníka skončil 12. ledna 1923 v Praze. Svou ulici má v rodné obci, u Kralup nad Vltavou si můžete vyšlapat strmé Jarníkovy schody na vrch Hostibejk.
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ
Všichni dobří rodáci
ANNA MACKOVÁ
Proslulý Krvavý román věnoval Josef Váchal Anně Mackové, nepřítelkyni špatné četby. Dokonce tam svoji družku zpodobnil v postavě s mazlivým příjmením Kocourková. Kdo byla žena, která s ním spojila na padesát let svůj život?
VÁCLAV BAUMANN
Málokdo z nás asi prožil v životě tolik dobrodružství jako Václav Baumann. Narodil se 24. srpna 1916 v Jaroměři, dětství a mládí prožil v Holicích.
MOŘIC PÍCHA
Když se Mořic Pícha narodil, kalendář ukazoval 18. duben 1869.
Tiskové zprávy
Do Klicperova divadla zavítá Barbora Poláková
V neděli 1. prosince se v Klicperově divadle uskuteční koncert Barbory Polákové v rámci jejího připravovaného turné Něhy.
KreatFest nabídne praktickou inspiraci, tvořivost, umění a vzdělávání
Druhý ročník festivalu kreativity a kreativního učení proběhne v Hradci Králové od 9. do 11. května. Festival KreatFest nabídne bohatý třídenní program složený z workshopů, diskusí, sdílení a tvoření rozprostřený po tvůrčích i vzdělávacích institucích v Hradci Králové. Návštěvníci tak zavítají do knihovny, Centra kreativního muzejnictví, Centra uměleckých aktivit, ale taky Bajkazylu.
Hudebně-švestkový festival Vizovické Trnkobraní letos v novém termínu oznamuje kompletní program s Rybičkami 48, Divokým Billem a novinky v programu i komfortu
Moderátor Libor Bouček, stand-up Matonohy či Pavláska, travnatá zóna, zastřešené sezení